Přeživší, pozůstalí po obětech a jejich rodiny navštěvovali místo někdejšího tábora a hroby v Mirovicích a v Letech po dobu poválečných desetiletí. Nedlouho po válce byl na místě hromadných hrobů nedaleko někdejšího tábora z iniciativy rodiny Čermákovy, jejíž členové byli v tzv. cikánském táboře internováni, vztyčen dřevěný kříž s trnovou korunou z ostnatého drátu. Podle zápisu v kronice obce Mirovice se na zdejším hřbitově měla v roce 1968 konat veřejná pieta za romské oběti. Samotné místo někdejšího tábora bylo užíváno jako obecní pastvina.

Na počátku 70. let 20. století byla Svazem Cikánů-Romů (první úředně schválenou organizací Romů v českých zemích fungující v letech 1969–1973) plánována stavba důstojného památníku romským obětem v Letech u Písku. Podobný památník byl plánován i na místě hromadných hrobů obětí druhého tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu, kde Komise bývalých vězňů koncentračních táborů při Svazu Cikánů-Romů pořádala 18. 3. 1973 první veřejné pietní shromáždění. Svaz byl pod tlakem vedení komunistické strany v roce 1973 zrušen a plány výstavby památníků zůstaly nerealizovány.

V bezprostřední blízkosti místa někdejšího tábora byl v letech 1972–1974 vybudován velkokapacitní vepřín o deseti halách, další tři haly zasahující do půdorysu jihovýchodního cípu bývalého tábora byly přistavěny na konci 70. a počátku 80. let 20. století.

V roce 1960 byla na mirovickém hřbitově umístěna jedna pamětní deska pozůstalými, která připomínala romské oběti letského tábora. V roce 1992 byly zhotoveny další pamětní desky připomínající jména obětí letského tábora z iniciativy starosty obce Mirovice Adolfa Vondráška a Výboru pro odškodnění romského holokaustu.

V souvislosti se zvýšeným zájmem publicistů a veřejnosti v České republice i v zahraničí o holokaust Romů a Sintů v 90. letech 20. století začala diskuze nad důstojnou připomínkou obětí tzv. cikánského tábora v Letech u Písku. Historik Ctibor Nečas (již v 70. letech 20. stol. autor prvních historických prací věnovaných pronásledování a genocidě Romů a Sintů na našem území) v roce 1993 navrhnul prohlášení míst hromadných hrobů romských obětí v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu za kulturní památky. Pod hlavičkou Rady pro národnosti vlády České republiky byl v roce 1994 ustaven Výbor pro koordinaci výstavby památníku v Letech u Písku a zasedali v něm zástupci státu, romských organizací a místní samosprávy. Z veřejné architektonické soutěže vyšel vítězně návrh akademického sochaře Zdeňka Hůly. Památník umístěný na předpokládaném místě hromadných hrobů obětí tábora byl za přítomnosti prezidenta Václava Havla odhalen 13. 5. 1995.

Záměr odstranit vepřín byl zmíněn na pietním aktu v Letech v roce 1997 tehdejším ministrem vnitra Janem Rumlem. V roce 1998 pak Vladimír Mlynář, v té době ministr bez portfeje, označil odstranění vepřína za prioritu. V červenci téhož roku také zmínil, že se vláda rozhodla vybudovat důstojný památník na místě bývalého tzv. cikánského tábora a udělat ochranné pásmo, které mělo zabránit rozšiřování velkovýkrmny vepřů. V lednu roku 1999 přijala vláda usnesení, ve kterém měl ministr pro místní rozvoj rozpracovat finanční odhad na výkup vepřína a úpravu pietních míst. V září 1999 byly však ze strany obce Lety prodány pozemky, na kterých prokazatelně stál koncentrační tábor, firmě AGPI.

Od roku 2009 bylo pietní místo pod správou Památníku Lidice, které zpracovalo projektové studie na úpravu pietního místa a realizovalo architektonickou úpravu okolí památníku, tj. rekonstrukce přístupových cest, parkoviště a přilehlého prostoru u pietního území, kde byl vytvořen přírodní amfiteátr. Také byly vytvořeny dvě repliky původních ubikací s menší stálou expozicí a sociálním zařízením, a naučná stezka, která vede z obce Lety, kolem bývalého tábora až k současné kulturní památce Lety.

Současnost

Celý proces převzetí památníků má své kořeny již v 70. letech minulého století, kdy Svaz Cikánů-Romů začal, ve spolupráci s historiky, zcela zamlčené téma otevírat. Muzeum romské kultury, státní příspěvková organizace, navazuje na snahy romských občanských i odborných iniciativ, které již dlouhodobě poukazovaly na nedostatečnou připomínku holokaustu Romů v České republice. Stalo se tak na základě usnesení Vlády ČR č. 609, 665 a 776 z roku 2017.

Dne 23. 11. 2017 došlo k podpisu převodní smlouvy o výkupu areálu vepřína v Letech u Písku od firmy AGPI, s.r.o.. Od 1. 1. 2018 se Muzeum romské kultury stává oficiálním správcem památníků obětem romského holokaustu na místech někdejších protektorátních tzv. cikánských táborů.

Dne 3. dubna 2018 došlo k předání bývalého vepřína od akciové společnosti firmy Agpi Muzeu romské kultury, s.p.o.. Areál vepřína zabírá rozlohu 7,1 hektaru. Poslední vepři odjeli z vepřína 13. března 2018 a areál je tak již vyklizený.

Dne 4. září 2018 došlo k revokaci usnesení vlády ze dne 21. 8. 2017 č. 609 a ze dne 23. 10. 2017 č. 766 a bylo schváleno uvolnění prostředků na demolici a archeologický výzkum ve výši 111,5 milionu Kč včetně DPH.

V roce 2019 započaly přípravy na zadání architektonické soutěže, která bude vyhlášena v druhé polovině roku 2019. Více o architektonické soutěži můžete nalézt zde.

Pietní akt je u pomníku Zdeňka Hůly konán vždy nejbližší neděli 13. květnu a organizuje jej Výbor pro odškodnění obětí romského holokaustu v čele s potomkem přeživších Čeňkem Růžičkou.

Aktuálně je volně přístupná kulturní památka Lety (pomník Zdeňka Hůly, replika baráku a amfiteátr), společně s novou naučnou stezku, která se dějinám tábora věnuje. Naučná stezka začíná v obci Lety před obecním úřadem a vede kolem bývalého tzv. cikánského tábora až ke kulturní památce Lety.

V případě zájmu o návštěvu kontaktujte vedoucího památníku Mgr. Luďka Strašáka, PhD. (pamatniky@rommuz.cz, 774855225).