60. léta

Na počátku 60. let se otázkou památky tábora začíná zabývat nově vzniklý Svaz Cikánů-Romů, podle některých zdrojů se měl postarat o obnovu dřevěného kříže na pohřebišti (ten se na místě dnes již nenachází) a také se měl zamýšlet nad vytvořením důstojného památného památníku, podobně jako v Hodoníně u Kunštátu. Svaz byl však v roce 1973 zrušen a k žádnému konkrétnímu řešení se nepřistoupilo.

70. léta

V 70. letech byla v těsné blízkosti bývalého tábora zřízena velkokapacitní výkrmna vepřů. Údajně mělo místo ideální podmínky pro zbudování takové stavby – nedaleko vodní nádrže, dostatečně podmáčená půda a závětří. Stavební a územní řízení proběhlo bez jakýkoli problémů. Z místních občanů proti výstavbě výkrmny nikdo významně neprotestoval.
V letech 1973-1974 bylo vybudováno prvních 10 objektů s kapacitou pro 10 000 vepřů a během následujících let došlo k rozšíření a přibyly i další budovy.

80. léta

V roce 1986 byl v okolí pohřebiště vztyčen kříž ze dřeva a tak došlo alespoň na chvíli k oživení tohoto zapomenutého místa, které díky přítomnosti vepřína téměř nikdo nenavštěvoval. Na konci 90. let se místem prohnala vichřice a během ní nebo při odklízení spadlých stromů kříž z místa zmizel. V rámci prací na odstranění následků větru byly srovnány se zemí i hromadné hroby obětí tábora, a místo dále zůstalo neoznačeno.

90. léta

Na začátku 90. let se starosta obce Mirovice, Adolf Vondruška, zasadil o vznik pomníku a pamětní desky na mirovnickém hřbitově, kde je pochována část zemřelých Romů.

Ke vzniku oficiálního pietního místa došlo až 13. května 1995, autor památníku je umělec Zdeněk Hůla.

Od roku 2009 bylo pietní místo pod správou Památníku Lidice, které zpracovalo projektové studie na úpravu pietního místa a realizovalo architektonickou úpravu okolí památníku, tj. rekonstrukce přístupových cest, parkoviště a přilehlého prostoru u pietního území, kde byl vytvořen přírodní amfiteátr. Také byly vytvořeny dvě repliky původních ubikací s menší stálou expozicí a sociálním zařízením včetně naučné stezky v okolí.

Současnost

Celý proces převzetí památníků má své kořeny již v 70. letech minulého století, kdy Svaz Cikánů-Romů začal ve spolupráci s historiky zcela zamlčené téma otevírat. Muzeum romské kultury, státní příspěvková organizace, navazuje na snahy romských občanských i odborných iniciativ, které již dlouhodobě poukazovaly na nedostatečnou připomínku holokaustu Romů v České republice. Stalo se tak na základě usnesení Vlády ČR č. 609, 665 a 776 z roku 2017.

Dne 23. 11. 2017 došlo k podpisu převodní smlouvy o výkupu areálu vepřína v Letech u Písku od firmy AGPI, s.r.o.. Od 1. 1. 2018 se Muzeum romské kultury, státní příspěvková organizace, stává oficiálním správcem památníků obětem romského holokaustu na místech někdejších protektorátních tzv. cikánských táborů.

Termín vypsání výběrového řízení likvidace vepřína je nutné sladit s tvorbou architektonického a výtvarného návrhu řešení budoucího pietního území. Muzeum romské kultury připravuje sérii debat o budoucí podobě památníku. První z nich se koná 2. března v Praze.

  1. Dne 3. dubna 2018 došlo k předání bývalého vepřína od akciové společnosti firmy Agpi Muzeu romské kultury, státní příspěvkové organizaci. Vepřín se začal stavět v Letech u Písku v roce 1972 a zabíral rozlohu 7,1 hektaru.

Poslední vepři odjeli z vepřína 13. března 2018 a areál je tak již vyklizený.

Aktuálně je památník volně přístupný, společně s naučnou stezku, která se dějinám tábora věnuje. (Expozice otevřena od března do října, 9-17h) V případě zájmu o návštěvu kontaktujte vedoucího památníku p. Mgr. Luďka Strašáka, PhD. (pamatniky@rommuz.cz, 774855225).