PILÍŘ II. Live in the camp

What did the people imprisoned at Lety leave behind?

From 1942 to 1943, approximately 1,300 children, men and women from the Czech lands were imprisoned in what was called the “Gypsy Camp” at Lety u Písku. The inhumane conditions prevailing in the camp under the administration of the authorities of the Protectorate of Bohemia and Moravia and the Czech personnel meant that more than 300 prisoners did not survive Lety. More than 500 were transported to the Auschwitz II-Birkenau Concentration and Extermination Camp, from which most of them never returned. A similar fate also awaited the thousands of Roma and Sinti from Bohemia and Moravia who were transported to Auschwitz from elsewhere. In 1943, the empty camp at Lety was set on fire and razed to the ground.

From 2016 to 2019, an archaeological survey was conducted at the site that ascertained the exact location of the former camp and the graves of its victims. After more than 70 years, fragments of the prisoners’ personal belongings were retrieved not just from the ground, but from their forgotten state, the pieces of property they had managed to keep after everything else was confiscated, the last reminders of their lives before their imprisonment. The material archaeological evidence confirms what was known about the camp from eyewitness testimonies and historical documents. However, they also yield new information and bring the personal dimension of the genocide of the Roma and Sinti closer to us.

Hrnky s rostlinnými motivy a nápisy „Na památku“ a „Z lásky“, pravděpodobně původně výbava domácnosti a památka na život před uvězněním v letském tábora. Jejich střepy nalezli archeologové v odpadní jímce tábora.

Ze sbírky Muzea romské kultury

Dětské smaltované nádobí, pravděpodobně patřilo dětem uvězněným v táboře, stejně jako skleněné figurky ze stolní hry. Archeologové vše nalezli v odpadní jímce tábora.

Ze sbírky Muzea romské kultury

Šperky a ozdoby vězněných žen nalezené na různých místech tábora. Korálky, zejména červené barvy, mohly být součástí náramku zvaného mirikle s magickým ochranným významem, který nosily zejména děti. Zlaté šperky a další cennosti byly uvězněným hned po příchodu do tábora zabaveny.

Ze sbírky muzea romské kultury

Rozbité hlavičky dýmek a kapesní nožík nalezené archeology v odpadní jímce tábora, pravděpodobně osobní předměty uvězněných mužů.

Ze sbírky Muzea romské kultury

Střep skleněné tabulky s malbou světce a modré plastové víčko s vyrytým křížem. I tyto symboly křesťaské víry uvězněných nalezli archeologové v odpadní jímce tábora v Letech.

Ze sbírky Muzea romské kultury

Střepy skleněné odrazky obytného vozu, který byl zároveň obydlím a domácností, ale také dopravním prostředkem, ve kterém četníci eskortovali některé rodiny do tábora v Letech. Archeologové je našli v táborové odpadní jímce.

Ze sbírky Muzea romské kultury

Kameninové a smatlované nádobí nalezené v táborové odpadní jímce bylo pravděpodobně původní vybavení domácností uvězněných rodin, které si přinesly nebo přivezly v obytných vozech.

Ze sbírky Muzea romské kultury

Části oděvů a obuvi se dochovaly hlavně ve vlhkém prostředí táborové odpadní jímky.  Utržené a ztracené knoflíky našli archeologové i na jiných místech tábora. Vlněná látka barvy khaki obarvená na černo a vojenské knoflíky byly součástí oblečení uvězněných mužů, kteří jako pracovní oděv dostali staré a obarvené uniformy Československé armády a vojenskou obuv. Ženám a dětem zůstal civilní oděv a obutí.

Ze sbírky Muzea romské kultury

Uvěznění v letském táboře bylo spojeno s ponižujícím ostříháním vlasů a veškerého tělesného ochlupení, které se navíc odehrávalo před zraky dalších uvězněných a dozorců. Velké množství vlasů včetně ještě stále zapleteného copu nalezli archeologové v odpadní jímce tábora. 

Ze sbírky Muzea romské kultury

Z budov tábora se po jejich demolici a spálení dochovaly zejména železné a skleněné součásti a základy některých budov.

 Ze sbírky Muzea romské kultury