Popisky exponátů vitríny č. 2
Archeologický výzkum tábora v Letech poskytnul více než 7000 artefaktů a jejich fragmentů, které
vypovídají o podobě tábora, životě v něm, ale také o hmotné kultuře Romů a Sintů, kteří zde byli internováni.

1. Vybavení domácností Romů a Sintů zabavené v táboře
Z odpadní jímky pochází velký soubor nádobí, ale také dalších předmětů, které umožňují nahlédnout do vybavení domácností rodin Romů a Sintů, které bylo po jejich internaci v táboře  konfiskováno. První skupinu tvoří keramické nádoby s charakteristickou zemitou glazurou, které se vyráběly od poloviny 19. století. V kuchyni začalo od konce 19. století
keramiku vytlačovat smaltované nádobí. Porcelán se uplatňoval při stolování, ale i v zařízení kuchyně (závěsná nádoba na sůl). Do odpadní jímky byla vyhozena také červená skleněná odrazka z některého ze zabavených obytných vozů.

Keramický džbán a hrnek, odrazka umístěná na jednom z romských vozů, v dolní části vitríny smaltovaný džbán, porcelánové a keramické hrnky, smaltovaný hrnek, porcelánová závěsná nádoba na sůl, smaltovaná nádoba, glazované keramické nádobí a kovová lžíce.

2. Porcelánové hrnky
Odkryv poskytnul jedinečnou kolekci hrnků s uchy, které byly vyrobeny z porcelánu. Jejich rozmanitost naznačuje, že pocházejí z různých domácností, kde podle stop opotřebení sloužily ke každodennímu užití. Ve výzdobě se uplatňují tradiční geometrické, květinové vzory nebo stylizované vyobrazení ovoce (třešně, švestky, jablka), ovšem setkáme se i s modernisticky pojatým dekorem. Jeden porcelánový hrnek zdobí zajímavý motiv tanečnice v kroji. Dva porcelánové hrnky, které mohou představovat dárkový pár identických rozměrů, nesou shodnou vegetabilní výzdobu a nápis „Na památku“ a „Z lásky“. Vzhledem k absenci označení výrobce můžeme původ hrnků a jejich přesnější časové zařazení určit jen v několika případech. Některé byly v předválečném období vyrobeny v porcelánce G. Benedikt ve Dvorech (dnes součást Karlových Varů). Nejméně dva však musely být pořízeny teprve krátce před internací. Svědčí o tom vyražený nápis „OSTMARK KERAMIK“, kterým byly od roku 1939 označovány výrobky znojemské a teplické keramičky Rudolfa Ditmara, jež byla po anexi pohraničí nacistickým Německem vyvlastněna a získala ji vídeňská firma Ostmark-Keramik, A. G.

3. Dětské předměty
Některé kusy smaltovaného nádobí vyhozeného do odpadní jímky sloužily zřejmě jako dětské nádobí. Bohatou barevností a výzdobnými motivy vyniká miska s jablíčky a hrneček s malými muzikanty, chlapci hrajícími na housle a cimbál, které jsou působivým hmotným svědectvím o dětských vězních v táboře. Skleněná beruška může pocházet z náhrdelníku
některé vězněné dívenky. Skleněné figurky patřily stolní hře, kterou mohli hrát děti i dospělí.

Skleněné figurky ze stolní hry, dětské smaltované nádobí, skleněný přívěšek ve tvaru berušky.

4. Oděvní doplňky
Z výplně odpadní jímky byl získán početný soubor fragmentů oděvů, obuvi a oděvních doplňků, a také velký soubor knoflíků různých typů, které ovšem pocházejí také z dalších částí tábora, kde byly náhodně ztraceny. Tato spínadla z různých druhů svrchních, spodních oděvů i prádla zahrnují ploché dírkové a tunélkové knoflíky z plastu, perleti, skla a dřeva různých velikostí. Kovové knoflíky s ouškem pocházejí z  československých uniforem, které muži v táboře nosili jako vězeňský oděv. Pozůstatky obuvi nalezené ve výplni jímky náleží jak koženým vojenským botám, které dostávali po příchodu do tábora muži, tak i různým typům civilní obuvi. Z těžkých vojenských bot nacházíme po celém táboře utržené železné podkůvky, které zpevňovaly podpatky. Nález těchto podkůvek v barácích, kde byly umístěny ženy a dívky, potvrzuje svědectví archivních pramenů, že vězeňkyním byly na podzim 1942 také vydávány vojenské boty.

Knoflíky z civilních oděvů žen a dětí (sklo, plast, dřevo a perleť), kovové knoflíky z československých vojenských uniforem, které byly jako táborový oděv vydávány vězňům, železná podkůvka z boty.

5. Předměty denní potřeby a hygieny
Z odpadní jímky pochází fragmenty plastových hřebenů černé, hnědé a červené barvy. S holením je spojená břitva vyrobená v anglickém Sheffieldu s mosazným čepem po usazení nedochované dřevěné střenky. Ve spodní části výplně jímky bylo nalezeno množství vlasů, vousů a chlupů, které se sem dostaly s odpadní vodou odváděnou z nedaleké umývárny a holírny, kde probíhalo stříhání a holení vězňů. Nacházíme také předměty spojené s úpravou vlasů, které kontrastují se skutečností, že všechny ženy a dívky byly v táboře ostříhány nakrátko nebo dohola. Kromě jednoduchých černých gumiček do vlasů byly nalezeny dvě plastové sponky, z nichž jedna je želvové barvy se zachovaným zapínáním a druhá sytě oranžové barvy je opatřena zoubky. O nezlomné vůli pečovat o svůj zevnějšek vydaly svědectví fragmenty rozbitého kapesního zrcátka nalezené v destrukci ženského baráčku.
Osobní předměty reprezentují hlavičky dvou dýmek, z nichž jedna je porcelánová a druhá dřevěná. Obě byly opatřeny kovovými víčky, která se, stejně jako troubele, nedochovala.
Zda byly v táboře vězni  používány, ovšem nevíme. Z archivních pramenů se  dozvídáme, že za dobré pracovní výkony mohli vězni občas obdržet pár cigaret, nikoliv však tabák. Dalším prezentovaným předmětem je zavírací kapesní nožík, který si některý z internovaných přinesl do tábora.

Ocelová břitva, plastová misky na holení, plastové hřebeny a sponky do vlasů, fragmenty kapesního zrcátka, kapesní zavírací nůž s koženou střenkou, porcelánová a dřevěná dýmka.

6. Šperky a ozdoby
K drobným šperkům získaným z výplně jímky se řadí části dvou stříbrných náušnic nebo přívěsků, v nichž jsou zasazeny skleněné kamínky, zelenomodrý v prvním a červený ve tvaru jahůdky v druhém případě. Dále se sem řadí jednoduchá mosazná lunicovitá náušnice. Ve spáleništi jednoho z ženských baráčků byla nalezena drobná zlatá ozdoba, zřejmě nášivka na oděv a další zlatá aplikace kruhového tvaru s vyraženým půlměsícem a hvězdou byla nalezena v odpadní jímce. Z ženských ubikací a jímky pochází soubor korálků. Náhrdelníky tvořené korálky z různých materiálů (tzv. mirikle) představovaly oblíbený romský šperk, který měl nejenom dekorativní, ale také magický ochranný význam. Mezi nálezy převažovaly válcovité skleněné korálky jasně červené barvy s jedním či dvěma otvory. Dále se setkáváme s kulatými skleněnými korálky červené, modré, zelené a bílé barvy. Součástí dětského náhrdelníku mohla být beruška z červeného skla a miniaturní ozdoba zpodobňující trpaslíka z bílého skla, které se ovšem mohly nosit i samostatně. Nacházíme také fragmenty červených skleněných kroužků, zřejmě prstýnků. Jediný kovový (asi mosazný) prsten pochází z vrstvy s troskami tábora navezené do prostoru hřbitova.
Víčko z modrého plastu s vyrytým symbolem kříže může pocházet z krabičky na svaté obrázky nebo jiný předmět určený k soukromé devoci, stejně jako kovový kruhový rámeček. Fragment skleněné tabulky s podmalbou  vyobrazující sv. Františka Xaverského v obvyklém ikonografickém pojetí s křížem v levé ruce zřejmě pochází z obrázku, který původně
zdobil a chránil domácnost, jejíž příslušníci byli internováni v táboře. Nelze vyloučit, že tento svatý obrázek byl umístěn v obytném voze.

Skleněné korálky z  náhrdelníků, skleněné prstýnky, prsten z bronzu, zlatá nášivka na oděv, zlatá ozdoba s půlměsícem a hvězdou, náušnice (stříbro, mosaz, sklo), skleněné přívěsky (beruška, trpaslík), kovový rámeček na fotografii či svátostinu. svatý obrázek na skle (sv. František Xaverský, podmalba temperou), plastové víčko schránky se symbolem kříže