PILÍŘ III. PŘEŽIVŠÍ

Kdo předával paměť genocidy?

Válečné pronásledování přežilo jen několik stovek Romů a Sintů z českých zemí. Jejich trýznitelé nebyli po válce potrestáni, velitel tábora v Letech byl v soudním procesu osvobozen. Většinu romského obyvatelstva českých zemí začaly nově tvořit rodiny přicházející po válce ze Slovenska. Přeživší měli nadále strach z pronásledování. Sdílení traumatických vzpomínek s příbuznými a přáteli bylo obtížné. Paměť na válečné osudy Romů a Sintů neměla v povědomí veřejnosti místo. Někteří přeživší však nepřestali trvat na tom, že je nutné osud Romů a Sintů připomínat i veřejně. Hledali cesty, jak toho dosáhnout.

Boženě Pflegerové se na konci 80. let 20. století dostala do rukou kniha se seznamy vězňů tzv. cikánských táborů v Čechách a na Moravě. Sama byla v táboře v Letech vězněna. Narodila se jí zde dcera, která jí zde jako tříměsíční zemřela v náručí. Došla k přesvědčení, že nikdo z přeživších o táboře dosud nepodal náležité svědectví. Rozhodla se svoje vzpomínky sepsat a zamýšlela je vydat pod názvem „Návrat nežádoucí“.  Nepublikovaný rukopis uchovaly její děti – jde o unikátní doklad potřeby zachytit traumatizující vzpomínky a veřejně předat svědectví o táboře v Letech. začaly nově tvořit rodiny pracovních migrantů ze Slovenska.přeživších navzdory tomu všemu. Narodila se jí zde dcera, která jí zde jako tříměsíční zemřela v náručí. Rozhodla se svoje vzpomínky sepsat a vydat pod názvem „Návrat nežádoucí“. MRKunikátní doklad o potřebě zachytit vysoce traumatizující vzpomínky a veřejně předat svědectví o táboře v Letech.

 

 

Čtyři verze rukopisu vzpomínkového textu Boženy Pflegerové, které napsala na přelomu 80. a 90. let 20. stol.

Replika rukopisu ze sbírky Muzea romské kultury