PILÍŘ IV. ZASTÁNCI PAMĚTI

Kdo bojuje za důstojnou připomínku?

13. května 1995 prezident České republiky Václav Havel odhalil památník na místě pohřebiště obětí tábora v Letech u Písku. Příběh tábora a genocidy českých Romů a Sintů se stal tématem veřejné debaty jen nedlouho předtím. Prezident ve svém projevu vedle holokaustu Romů zmínil potlačování paměti v poválečných desetiletích, kdy místo bývalého tábora částečně překryl areál velkovýkrmny prasat. Mluvil i o stále přítomném protiromském rasismu. Mohlo se zdát, že důstojné připomínce romských obětí holokaustu bylo učiněno zadost, a že svítá na lepší časy ve vyrovnávání se společnosti s traumatickou historií a v řešení současných problémů. Jen několik hodin po proslovu Václava Havla vtrhli do domu romské rodiny ve Žďáru nad Sázavou čtyři mladíci a ubili otce pěti dětí Tibora Berkiho. Protiromské postoje a nálady romské občany České republiky dodnes ohrožují. Příběh historie a holokaustu Romů a Sintů stále není součástí historické paměti české společnosti.

Při odhalení památníku v roce 1995 byli v Letech u Písku také Romové a Sintové, přeživší holokaustu, jejich příbuzní, zástupci romských organizací. Stuhy ze smutečních věnců a kytic, které k novému památníku položili, nesly poselství významu paměti a připomínání. Bezpočet dalších kytic s podobnými stuhami položili k památníku Romové i Neromové během pravidelných pietních shromáždění v následujících více než 20 letech. Bojovali za odstranění vepřína a vybudování důstojného místa piety. Nový památník není v žádném případě koncem, ale jen dalším krokem otevřeného procesu vyrovnávání se s minulostí.