Jak přežili, nepřežili válku

2

„V srpnu 1942, tenkrát za protektorátu, vznikl soupis cikánů a cikánských míšenců.Moje maminka v den soupisu, když si čeští policajti přišli pro ty naše Romy, tak byla zrovna po žebrotě ve vedlejších vesnicích a vrátila se odpoledne zpátky. A tam už nikoho nenašla. Šla za starostou. Byl za svědka mojí mamince na její svatbě. Ptala se ho, kde jsou. A on jí řekl: “Bětko, je to špatný. Je to špatný.“
ČENĚK RŮŽIČKA – o zavlečení rodiny své maminky do letského tábora

V tý době se ve společnosti vědělo, že Romové mají jít, být odsunutí. No a protektorátní čeští občané to kvitovali s potěšením. A když některý z Romů třeba z toho koncentráku v Letech utekl, a byl tmavej, tak ho samozřejmě udali a neměl úniku ten Rom. Trošku lepší to měli takoví, kteří byli bílí, jo. Proto taky někteří Romové se dokázali ukrýt a zaplať pán bůh přežili.“
ČENĚK RŮŽIČKA – o protiromských náladách v období protektorátu

„Z původních moravských Romů a českých málokdo se zachránil tím, že odešel na Slovensko, no. Ti většinou chudáci skončili v těch dvou lágrech a odtamtud byli deportovaní do Osvětimi, kde skoro nikdo nepřežil. To byli jenom jednotlivci.“
RUDOLF MURKA – o těch, co utekli a kteří se vrátili

„Nejvíc mě zarazilo to, kde vzal odvahu utéct z tábora. On neutekl sám, utekl se svým synovcem, a ještě s jedním s tím, že měli plán ty lidi osvobodit. Ale bohužel tím, jak je štvali, tak se pořád vzdalovali od Letů. A došlo to až tak daleko, že postupem času zůstal sám, a už byl docela daleko a neměl sílu, změnil svoje plány.“
ZDENĚK SERINEK – o svém dědečkovi Josefu Serinkovi, který se po svém útěku stal partyzánem

2

Jak přežili, nepřežili válku

Kontakt

Otevírací doba

Autoři