Romové byli z letského tábora postupně transportováni do koncentračního
avyhlazovacího tábora Auschwitz. První transport odjel do Auschwitz I dne
2. 12. 1942 a tvořilo jej 16 mužů a77 žen označovaných za tzv. asociály –
velká část z nich byli rodiče dětí, které pak v táboře zůstaly naprosto osamocené.
Druhý transport následoval po tzv. osvětimském výnosu Heinricha Himmlera
(16. 12. 1942). Ten přikázal vysídlit všechny evropské „c*kány a jejich míšence“
do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz.
Transporty z koncentračních a vyhlazovacích táborů v Letech a v Hodoníně měly
původně opouštět protektorát jako první. Vzhledem ke karanténám z důvodu
infekčních nemocí na obou místech ale nakonec byly vypraveny až po transportu
většiny Romů a Sintů, kteří žili do té doby na svobodě (od března 1943).
Z Letů byli Romové transportováni do tzv. rodinného tábora pro Romy a Sinty v koncentračním a vyhlazovacím táboře Auschwitz II-Birkenau dne 4. 5. 1943 (215 mužů a 205 žen, v Brně k nim přidali 433 dalších Romů a Sintů). Nejmladším
zařazeným do transportu byl přesně měsíc starý novorozenec Jiří Růžička, nejstaršímu Františkovi Richterovi bylo 87 let.
