Středobodem piety v Památníku je symbolický kruh s kovovými paprsky navržený výhercem krajinářskoarchitektonické soutěže – fa. Terra Florida a Jan Sulzer.
Tento pietní kruh nese jména 1294 evidovaných osob, které trpěly v neospravedlnitelných podmínkách v místním tzv. cikánském táboře. V kruhu je zanesen jeden symbolický bezejmenný paprsek, věnovaný všem neevidovaným vězněným (počet evidovaných vězněných neodpovídá počtu skutečně vězněných – viz níže).
Jmenný seznam, který sloužil jako podklad pro paprsky se jmény odpovídá stavu historického poznání v květnu 2023 a je k dispozici na recepci Návštěvnického centra i na webovém rozhraní. Betonový chodník obkružuje areál bývalého tábora a symbolizuje prázdný prostor, který po jejich smrti vzniknul.
Na jednotlivých paprscích jsou uvedena celá jména, data a místa narození, doba věznění v táboře a jednotlivé osudy (transport, propuštění, smrt, …). Tyto informace jsou doplněny o vězeňské číslo, které bylo přidělováno celým rodinám. Na základě tohoto čísla (od 1 do 362) jsou osoby na kruhu seřazeny. Při příchodu na pietní kruh přímou cestou od Návštěvnického centra je dodrženo řazení na kruhu proti směru hodinových ručiček.
Problematika zápisu jmen vězněných:
Muzeem použitý jmenný seznam vznikl na základě seznamu publikovaného profesorem Ctiborem Nečasem v knize Pamětní seznam – 1. LETY, který vyšel v roce 2012 v nakladatelství Památníku Lidice. Profesor Nečas zkoumal kartotéku vězňů z fondu „Cikánský tábor Lety u Písku“, který je uložený ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Údaje z této kartotéky srovnával s dalšími seznamy v témže fondu, a dále také s matrikami Římskokatolického farního úřadu v Mirovicích. Lístky v kartotéce měly poskytovat o každém vězni základní informace v pořadí: evidenční číslo, příjmení a jméno, datum a místo narození, den příchodu, den a způsob odchodu a poznámky. Vězni dostávali jedno číslo na příbuzenskou skupinu, nejčastěji rodinu. Zápisy byly psány v němčině, prof. Nečas poněmčená jména převáděl zpátky na jejich českou formu. Prof. Nečas uvedl, že „pokud jde o početní stav vězňů, nepodává o něm kartotéka zcela přesný obraz. O několika vězních byly v ní evidenční záznamy zdvojeny, o několika jiných tyto záznamy naopak absentují. (…) Následkem uvedených okolností je třeba posuzovat poskytované informace o celkovém počtu vězněných kriticky a spokojit se v této věci pouze s kvalifikovaným odhadem.“ V rámci příprav nového památníku a pietního kruhu, na kterém měly být dle plánu uvedeny jména všech vězňů a vězeňkyň, kteří táborem prošli, se historik Muzea romské kultury Dušan Slačka ujal úkolu projít tento seznam a připravit jej pro potřeby kruhu. Při této práci zjistil, že seznam obsahuje duplicity či nepřesnosti a ve spolupráci s historičkou MRK Annou Míškovou, romistkami Helenou Sadílkovou a Ladou Vikovou a historičkou Renatou Berkyovou, jej doplnil. V seznamu jsou v části poznámky o ukončení věznění uvedeny pouze následující: zahynul/a, uprchl/a, Auschwitz (ve smyslu transport do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz), propuštěn/a, Hodonín u Kunštátu (ve smyslu transport do tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu). U těch, kteří opustili nějakým způsobem tábor, ale byli později transportováni do koncentračního tábora Auschwitz II-Birkenau, byla doplněna informace „později Auschwitz“.
Kompletní interaktivní seznam jmen naleznete v interaktivní tabulce zde.
Prozkoumejte Stezku paměti
